Podpatek je část obuvi, která ji zvyšuje pod patou. Nízké podpatky bot jsou vhodné pro stabilní chůzi a vyskytují se, mimo jiné, na trekingových botách, dále také na pánské obuvi určené pro sportovní tanec. Dámské společenské boty mívají podpatky vysoké, tato obuv se pak podle svého tvaru, který se podobá loďce, nazývá „lodičky“.
Blog
Boty s vysokým podpatkem zdaleka nejsou moderním vynálezem a obojí, pánské i dámské, mají bohatou historii. O tom, kdy spatřily světlo světa, panují určité dohady.
Ačkoli jsou boty s vysokým podpatkem vyobrazeny již na staroegyptských nástěnných malbách v hrobkách a v chrámech, nejstarší dochované záznamy o mužích a ženách nosících boty se zvýšeným podpatkem pocházejí ze starověkého Řecka.
Panuje obecný předpoklad, že boty s vysokým podpatkem se poprvé objevily na svatbě Kateřiny s pozdějším králem . Něvesta měla boty, které jí pro tuto příležitost zhotovili flotenští ševci. Následně se tyto Italské boty staly normou dámské obuvi na vévodově dvoře ve Francii. V tomto případě však může jít o historický podvrh, neboť k vývoji podpatků u bot začalo docházet teprve koncem 16.století
Boty s vysokým podpatkem nosila údajně i anglická královna Marie.Kolem roku 1660 vytvořil švec Nicholas Lestage boty s vysokým podpatkem pro francouzského krále. Některé boty byly až 10 cm vysoké a mnoho bot zdobily různé bitevní výjevy. Tento tzv. Ludvíkovský podpatek se následně modním prvkem dámské garderoby. Dnes se tento termín používá k označení podpatků, jaké nosila Madame de Pompadour, milenka krále Ludvíka. Někdy se jim též říká boty "Pompadourky".
Trend bot k nižším podpatkům koncem 18. století byl podnícen Velkou Francouzkou revolucí. Během ní se totiž vysoké podpatky u bot staly symbolem blahobytu. A protože se lidé z pochopitelných důvodů snažili nevypadat jako bohatí, zmizely mužské i ženské vysoké podpatky u bot rychle z ulic i z běžného trhu. Během Revoluce se nosil boty s podstatně nižším podpatky, než kdykoli předtím v celém 18. století.